Kolem letního slunovratu

Už zítra nás čeká další kouzelný milník v tomto roce, a to letní slunovrat.

Po celém světě ho můžeme znát pod různými názvy, ale síla z něj je všude stejná.

Ráda bych těmito řádky připomněla, k čemu nás doprovází tento rok. Vede nás zpět k nám samým, k naší opravdovosti, k naší lásce a podstatě. Jedná se o velmi transformační období, které můžeme silně pociťovat už od začátku roku. Zemí pluje tak silná energie, že nás dotlačí tam, kam potřebujeme, ať chceme nebo ne. Tato energie také dostává na povrch nás samotné, takže naše dary, naše touhy, ale i naše smutky a trápení. Proto se ve velkém po celém světě projevují různé bolístky lidí, kteří je zatím nechtěli řešit, a teď jsou jimi přímo ovládáni. Ovládá je vztek, smutek, zmatek. Je v jejich hlavách i srdcích veliký chaos, který buď začnou konečně řešit, v tomhle období, které je tomu otevřeno a nápomocno, nebo jej pohltí.

Když jsem sepisovala ve článku předpověď na rok 2020, byla jsem vděčná, že jsem poslední tři roky léčila své bolístky, doplňovala prázná místa a láskou objímala celou svou jedinečnost. Myslela jsem si, že jsem připravená na tento rok a těšila jsem se, jak vstoupím s čistým štítem do dalšího dvanáctiletí. Ale zmýlila jsem se. Dlouho jsem se tomu bránila a opravdu jsem nechtěla. Dala jsem si pro tento rok cíl a chtěla jsem se ho držet. Ale energie, která tu proudí, se dotknula i mne samotné a začala otevírat šuplíček za šuplíčkem v mém hlubokém nitru. A já tomu nechtěla věřit. A já se tomu nechtěla věnovat. Měla jsem svůj kouzelný cíl a nechtěla jsem se ho vzdát. Ale takhle to nefunuje.

S nánosem toho, co vylézalo, jsem ztrácela energii tvořit a začala se topit. Než jsem opravdu přijala skutečnost a otevřela se tomu, že léčení je nekončící cesta. A je krásná. Někdy je těžká, ale když se jí otevřeme a naplno ji přijmeme, netopíme se ve smutku a zraněních. Prostě věříme procesu, který se děje a věnujeme mu vědomou pozornost a aktivně si pomáháme. Někdy prostě stačí se vyplakat. Ale plačeme-li už po několikáte kvůli stejné věci, nevyřešíme jím to. Poté je třeba otočit se jiným směrem, plně mu důvěřovat a opustit to, čeho jsme se dříve nemohli zbavit. Jít jinam, jít jinak, jít dál.

Tato slova píši, protože jsem vás chtěla podpořit. Nejste v tom sami. Každý na tomto světě něco řeší a každý má svou cestu. Stačí věřit sobě a tomu, co se děje. Víte, svět vás miluje. A jestli vy miluje svět, ucítíte tu velikou hřejivou náruč celé Země. A jestli jste do tohoto bodu ještě nedošli, tak víte, kudy jít. Možná to ještě neví vaše mysl, ale vaše duše to ví už dávno.

Tak se ptám: „Kam povedou dnes tvé další kroky?“

Třeba mohou i sem, k oslavě a přivítání letního slunovratu. Dám Ti pár tipů, které můžeš zahrnout i do všedních dnů.

– energie Země: „Jdeš přírodou, dýcháš čerstvý vzduch a posloucháš šumění listů. Slyšíš cvrlikání ptáčka a okamžitou odpověď jiného. Paprsky slunce, které se dostaly přes živé, silné stromy, ti hladí tvář. A ty se usmíváš. Dýcháš a cítíš život. Chceš cítit více, tak si dopřeješ to, po čem právě toužíš. Zout si boty a projít se bosou nohou? Sednout si na zem, do hlíny, jehličí či mechu? Postavit domeček pro skřítky a víly při západu slunce? Teď a tady tu jsi a můžeš cokoliv. Klidně jen tak být…“

– energie vody: „Potok, řeka, moře. Chodíš kolem každý den a nikdy sis to nedopřál. Být vodou, plout a plynout, jako mořská řasa. Cítít teplo ledové vody na svém těle. Teď můžeš. Udělej si čas, očisti se živlem vody a věř ji. Svlékni oblečení, co ti halí kůži a vejdi bosou nohou do vody. Cítíš, jak ti proud vody omývá nohu, jak klouže mezi prsty a tančí s tvým tělem. Zve Tě dál. A ty můžeš zůstat tu, nebo pokračovat. Budeš dnes tančit s vodou?“

– energie ohně: „Nejdelší den a nejkratší noc. Slunce začne zkracovat dny a nabírat sílu na další rok. Můžeš ho podpořit ohněm. Takovým, který chrání a spojuje. Můžeš vytvořit kruh lidí a nebo si udělat svůj vlastní. Zapálit oheň a hledat v něm pravdu. Pamatuješ, jaký je to pocit, dívat se do ohně? Jsou tam tancující tvorové, kteří oslavují. Zpívají a tančí dokola, radují se a nenechají se spoutat. Praskající dřevo jim hraje do rytmu. Slyšíš je? Vstáváš a tancuješ, nebo se díváš, jak s přicházejícím novým ránem oheň jde spát?“

Slav s úctou a láskou ke všem darům Země, a vždy poděkuj. A obdaruj ji, aby též mohla vzkvétat a slavit.

A nezapomeň. Co dáváme, to dostáváme. Trestat i milovat se může tedy jen my sami ♥

S láskou.

L.

 

Žiji svůj život. Celý, opravdový a zářivý. Věnuji se sebeléčení a seberozvoji duše a těla. Pomocí mého přirozeného citu k naslouchání, léčení a hledání cesty, lidem pomáhám, jak naplnit svůj život láskou a být svými vlastními tvůrci. Něco o mně si můžeš přečíst zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.